Když v noci pozvednete oči vzhůru, uvidíte spoustu hvězd. Odhadem jich je na obloze asi 9 tisíc, okem viditelné jsou 3 až 4 tisíce, některé jsou jasnější a jiné září trochu méně, protože jsou od nás vzdálenější. Budete-li pozorovat pečlivě, určitě spatříte také nějaké souhvězdí. Třeba takový Velký a Malý vůz známe snad všichni.
Co jsou to souhvězdí? Uskupení hvězd, která nám lidem něco připomínají. Někdy to chce trochu více fantazie, jindy obrazec ve hvězdné obloze vidíte docela snadno. Souhvězdí by se dala přirovnat ke státům, tvoří jakési oblasti hvězdné oblohy. Vymysleli jsme si je ovšem my lidé. Ve skutečnosti hvězdy, jež jsou součástí jednoho souhvězdí, nemají nic společného a častokrát jsou od sebe opravdu hodně vzdálené.
Vše se točí kolem Polárky
Polárka je zřejmě nejdůležitější hvězdou noční oblohy. Je nejjasnější, od pradávna slouží k orientaci a své jméno získala podle toho, že leží nad pólem. Přesněji řečeno přímo nad zemskou osou, která k ní míří. Právě proto nám Polárka vždy ukazuje sever, někdy se jí říká i Severka.
Polárka je vždy na severu, ovšem ostatní hvězdy se během roku mění. Polárka je součástí souhvězdí Malého medvěda, které je viditelné celoročně.
Která souhvězdí na obloze poznáte?
Polárka je vždy na severu, nehýbe se. Spolu s ní jsou stále na jednom místě také některá další souhvězdí. Říká se jim cirkumpolární nebo také obtočnová. V našich končinách, tedy zhruba na 50 ° severní šířky, jsou cirkumpolárními souhvězdími Velká medvědice, Malý medvěd, Drak, Vozka, Kasiopea a Kefus. Čím blíže severnímu pólu byste byli, tím více souhvězdí by nad obzorem zůstávalo celoročně.
Jižní část oblohy od nás z velké části vůbec není vidět. Celou ji uvidíte pouze tehdy, když se ocitnete na jižní polokouli. Slyšeli jste už někdy o souhvězdích Mikroskop, Oktant a Kružítko? Ta se nachází právě na jižní polokouli, pojmenovávali je námořníci na svých výpravách v 15. a 16. století, odtud tedy ty názvy.
A jak je to se souhvězdími viditelnými v určité období roku?
Souhvězdí zimní oblohy
V zimě jsou dlouhé noci, takže je skvělým časem pro pozorování hvězd. Zimní obloze dominuje souhvězdí Oriona složené z osmi jasných hvězd, jasně rozpoznáte i souhvězdí Býka (Taurus) a hvězdokupu Plejády. Těsně nad obzorem najdete Velkého psa s jasnou hvězdou Sirius, která je pátou nejbližší hvězdou ke Slunci. Významným souhvězdím jsou také Blíženci (Gemini). Pokud se pozorně podíváte, zjistíte, že sedm nejjasnějších hvězd na zimní obloze spolu tvoří tzv. Zimní mnohoúhelník. Právě kolem tohoto mnohoúhelníku pak najdete jednotlivá zmíněná souhvězdí. Hvězdy mnohoúhelníku se používají jako orientační body, usnadní vám nalezení souhvězdí.
Souhvězdí jarní oblohy
V zimě je na obloze mnohoúhelník, na jaře je to trojúhelník ze tří jasných hvězd. Podle nichž najdete souhvězdí Lva (Leo), Panny (Virgo) a Pastýře. Dále uvidíte Hydru, která je největším souhvězdím, jejž můžete na obloze spatřit. Jarní nebe je trochu chudší, neuvidíte na něm mlhoviny ani hvězdokupy, v souhvězdí Pastýře si ale všimnete dvojhvězdy.
Souhvězdí letní oblohy
I v létě existuje trojúhelník tvořený třemi hvězdami, které vám napoví, kde se nachází souhvězdí Lyry, Labutě a Orla. Význačné je i souhvězdí Střelce (Sagittarius), méně výrazný je pak Herkules obsahující kulovou hvězdokupu s až milionem hvězd. Dominantou letního nebe je každopádně Mléčná dráha, ta je dobrým orientačním bodem. Horizont protíná pod Střelcem, Labuť v ní má roztažená křídla.
Souhvězdí podzimní oblohy
Podzimní obloha je jedinou, na níž neuvidíte žádný trojúhelník ani mnohoúhelník napomáhající s orientací. Dominuje jí souhvězdí Pegasa a královny Andromedy. To si prohlédněte dobře, protože se v něm nachází tzv. Velká galaxie v Andromedě. Je od nás vzdálená „jenom“ 2 miliony světelných let, a tak ji uvidíte okem. Pod nimi objevíte méně výrazné Ryby (Pisces) a ještě pod ním Velryby. Pak na obloze spatříte také souhvězdí Berana (Aries).
Až si tedy objednáte svou hvězdnou mapu na míru, podle data vám bude jasné, jaká souhvězdí na mapě uvidíte.
